1. Narodila se ráno, byla ještě tma nikdy neřekla mámo, očima jen se ptá R1:Kdo ví, že v srdci zpívá kdo ví, co v duši skrývá kdo víc než dítě mívá rád R2:A její úsměv lámal ledy i když trpěla jako pes Kdybys jen tušil, že je to naposledy tak tu bolest, tu bys neunes 2. Život svůj žila krátce, muže neměla přesto žila ho v lásce, v úsměv odděná R1:Kdo ví, že v srdci zpívá kdo ví, co v duši skrývá kdo víc než žena mívá rád R2: 3. Z toho příběhu málo zbývá povědět Snad že vše se událo, je to už pár let R1:Tak pojď, v srdci mém zpívat tak pojď, svůj hlas neskrývat tak pojď, pojď se usmívat s ní R2:Ať úsměv tvůj taky láme ledy i když třeba trpíš jako pes Ať není pozdě, ať není naposledy že láska nejmocnější vždycky věz. (2x)