1. To byl dneska zase blbej den, že bych nevyhnal ani psa ven slunce se schovalo za mraky a já se schovám někam taky Do hospody nejlíp do tý, kterou dobře znám já mám rád známý lidi a ty tady, ty tady mám 2. Když do hospody dveře otvírám, jeden chlap se na mě podívá jestli prej mladej duchem jsem, na schovku že si zahrajem Chvíli jsem přemejšlel a pak kejvnul jsem vždyť možná duchem, duchem ještě mladej jsem 3. Na schovku jsem si hrál zamlada, to byla tehdy velká paráda že na ni budu hrát i v hospodě stěží by napadlo mě Před pípou, za pípou nsemí nikdo stát no jinak nebudu, nebudu hrát R: Hospůdko milá, hospůdko rozmilá, přece by ses mně nikam neschovala kdo tuhle blbou hru, ten kdo ji vymyslel ten asi vůbec na tebe nemyslel 4. Za chvíli se problém objevil, i když se zpočátku tak nejevil sucho v krku hrozně trápí nás, kromě pikolíka, co je z nás Ten si totiž při pikání může klidně pít protože jedinej u pípy může být 5. Teď bych chtěl říct jenom závěrem, že tuhle blbou hru neberem saharou se stává hospoda, což je pro nás nevýhoda Před pípou, za pípou musí vždycky někdo stát aby se mohlo zvesela nalejvat A proto před pípou za pípou... R: Hospůdko milá, hospůdko rozmilá...