Sedím a přemítám, co s tímhle dělat mám; je to jak zlej sen, snad na to nejsem sám. S chutí bych něco vzal, nůž nebo samopal; kdy mě to přejde, takhle to nejde dál! Dál, jen dál... na národ malý zkáza se valí dál. Dál, jen dál... Všichni mi jenom lžou, že za nic nemůžou; vraždí a kradou i s touhle vládou svou. Nad hlavou cítím strop, tenhle stát je můj hrob; řez tvaru téčka konec a tečka, stop! Dál, jen dál... vy ku..y v Praze žijte si blaze dál. Dál, jen dál...