R: Za tou vysokou horou, kam pták jen zavítá, žije má nejsladší růže, je jak poupě zavitá. 1. Když ráno vzhůru stoupám, stoupá i touha má, v duchu vídám obraz vábný - že mě růže objímá. 2. Hlas má jak potok horský a šíji labutí, proto třímám pevně cepín, tak se bráním sesutí. R: 3. Však z výšin záhy klesám a v tváři otisk mám, v červáncích jsou hory krásné, k turistům se asi dám. R: + žije má nejsladší růže, je jak poupě zavitá ...