Časem jste vybledly, lásky mé na dálku, posílám proto k vám jen prázdnou obálku, je na ní adresa poslední hospody, kam jsem se usadil s kytarou na schody, budu si chvilku hrát, pouštět hlas po větru, jenom tak nalehko v košili, bez svetru, dneska tu nechci hrát velkého umělce, beru si po letech poprvé volno, snad mezi štamgasty přiberou vetřelce, co pivní sklenici rád zvedne kolmo.