Na skleničku s Napoleonem

Bonsai

1. Kamelot poslední list prodává, kabáty límce zvedají,
   zbývají poslední chvilky, to jenom na mne čekají,
   sotva vydechnout mě nechají, už se hádají o drobné,
   myšky před očima běhají, [: to je těm holkám podobné. :]
R: Opilý tulák bere srdce do dlaní,
   je natolik živé, až strach nahání,
   horké a vroucí jak vlastní dech,
   [: neštěstí nechodí po horách, rádo chodí po lidech. :]

2. Rozhovor zakopnul o patník, kliky voní mosazí,
   být chvíli jiným pánem, to mě vždycky dorazí,
   Napoleon moje kroky provází a úplně mi rozumí,
   když sálem prochází, [: i když pít moc neumí. :]
R:

3. Klaunům se zachtělo dramata hrát, náměty mezi námi hledají,
   žíznivým praskají žilky, to jak ten kravál dělají,
   když ukončí své tažení, dobré od zlého trhají,
   a pak je spolu zase ožení, [: [: a léta běží, vážení. :] :]