1. Znaven, ach, znaven všímm, já hledám smrt a klid, když vidím zásluhy rodit se u žebráka a bědnou nicotnost zas v nádheře se skvít a víru nejčistší zrazenou hořce plakat. 2. A zlatý vavřín poct na hlavách nehodných a dívčí něhu, čest, servanou v okamžiku, a dokonalost pak, budící už jen smích, a vládu ve zchromlých pařátech panovníků. *: A jazyk umění vrchností zmrzačený, a blbost, doktorsky radící rozumu, a přímost, zvanou dnes hloupostí bez vší ceny, a Dobro zajaté a otročící Zlu. 3. Tím vším, ach unaven, já zemřel bych už rád, kdybych tím nemusel i lásce sbohem dát, lásce sbohem dát... :