Hlídej lásku, skálo má

Brontosauři

1. Jak to v žití chodívá, láska k lidem přichází,
   přijde, jen se rozhlédne a zase odchází,
   já ji potkal ve skalách, šla bosá, jenom tak,
   měla džíny vybledlý, na zádech starej vak.

R: Hlídej lásku, skálo má, než se s ránem vytratí,
   čeká na nás těžká pouť, až se s ránem vytratí,
   mezi lidma je těžké plout, až se s ránem vytratí,
   víš, co umí člověk, pojď, než se s ránem vytratí.

2. Když mi "ahoj" povídá, úsměvem mě pohladí,
   tak zas jedna z mála snad, co jí tulák nevadí,
   sedli jsme si na stráni, dole zpíval řeky proud,
   den zmizel za obzorem, stín skryl náš tichý kout.
R: