Kousek

Brontosauři

1. Vítr se zdvihá a píská
   a noc opilá začne se smát,
   jen ten, kdo ví, jak je, když stýská se,
   jen ten umí říct, jak mi je.

2. Zavřenej s kytarou skládám,
   a když neskládám, pořád bych spal,
   kam se podívám, všude je tě kousek, lásko,
   včera vlasy tvý jsem ze stolku vzal.

R: Však víš, však víš,
   taky díváš se z oken, jestli mě neuvidíš někde stát,
   netrap se bůhvíproč, miláčku, doma jsem, sedím sám,
   tvůj, jen tvůj.

R: Vítr se chlubí a píská,
   a co já, kdo mě zchladí, kdo vískat
   bude ve vlasech, když ráno chci vstát?

R:
*: Však víš, však víš, však víš, však víš,
   však víš, však víš, však víš, však víš, však víš ...