Kuličky

Brontosauři

1. Na tváři kuličky slz, láska si na křik nikdy nezvyká,
   sedí a hádku mlčky polyká jak pád, jen tiše naříká.

2. Ví, že jak v přívalu déšť než vsaje zem, kořínky zaplaví,
   napraví pohled zprvu tázavý, pak dotek laskavý.

3. Jen vědět, že jste jen dva, a nikdo nikde a nikdy víc,
   co možná nejčastěji si lásku říct, do očí zblízka říct.

4. Ono to všechno chce čas, zasadíš stromek, taky nerodí,
   telátko zkouší to, ale nechodí, dva k sobě hodí se i nehodí.

5. Na tváři kuličky slz, slova se jako mlha rozplynou,
   smířit se s daní lásce povinnou, vinou i nevinou.

6.=3.
7.=4.