Nábřeží

Brontosauři

R: Povídám anebo zpívám ti písničky, co znáš,
   občas přelétne tu noční pták, neboj, jsem, jsem tu já.

1. V tmavejch okách řeky utápěj' se noční světla lamp,
   tu a tam je vidět spící labuť a stíny parníků,
   kamenným nábřežím se touláme, kudy nedá se jít dál,
   boty mokrý, to jak Vltava se vine k chodníkům.

R:

2. Sem-tam tramvaj duní na mostě, co zas jiný jméno má,
   kolem všechno strašně uhání, snad jen my dva máme čas,
   z tvojí ruky začnu hádat, co mi čáry prozradí,
   pak už ji nepustím a všechno, co v ní najdu, tobě vrátím zas.
R:
R: