Podvod

Brontosauři

1. Na dlani jednu z tvých řas, do tmy se koukám,
   hraju si písničky tvý, co jsem ti psal,
   je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná,
   půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál?

2. Pod polštář dopisů pár, co poslalas', dávám,
   píšeš, že ráda mě máš a trápí tě stesk,
   je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná,
   půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál?

R: Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou,
   ti říct, že už ti nezavolám,
   pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy
   podved' jsem všechno, o čem doma si sníš,
   teď je mi to líto.

3. Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky,
   dvakrát či třikrát - to ne, i jednou je dost,
   je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná,
   půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál?
R:
R: