Sedmikráska

Brontosauři

1. V řece plavou bílý lístky, sedmikrásky někdo blízký
   druhému se ptal, zda na něj myslí, vzpomíná, má-nemá rád.

2. Smutně plavou květy vodou, rozum pláče nad náhodou,
   nemá, nemá, řeko němá, pospíchej, ať nebolí to tak.

R: Chvíli si myslíš, že svět stratil tvar,
   prostor se zúžil na má dáti - dal,
   jak mokrá sirka připadáš si zbytečná,
   jak zapálený trsy trav.

3. Uschla kytka na kamenech, vezmi ji a v knížce nech ji,
   pro vzpomínku u básniček, ze kterých ti po večerech čet'.
R:
4.=1.