1. Stloukám den, jen žít chci, žít, mně prší pláč, jen být, jen být, to nejsem já, ne já, já ještě sílu mám, to uvnitř blázen, on, a já mu utíkám. R: Já říkám: ne, to ne, nač je ti pláč a vztek, a on jen blátem dál žene mě, dál, on je má tma a noc, k zoufání stres a stesk, on nezná naději, smích, a já bych se tak smál. 2. Stloukám den, já vím, že bude líp, a říkám: snad stačí jen chtít, jen chtít, jednou je hvězdná noc, pak přijdou mraky, mráz, za oknem těchhle změn utíká vzácnej čas. R: *: Stloukám den jen žít chci, žít, mně prší pláč jen být, jen být ... R: