Jednou, když padala noc na jejich těla odkrytá, někdo se kouknout byl a všechny šaty jim vzal. Když se pak probudili v hotelu z chvojí zeleném, do noci svítili, měsíc je neohlídal. Ví-íš, co se má stát, to se stane, z ráje déšť je ven hnal. To ví-íš, nečetly osudy z dlaně, zázrak se nekonal. Ulice ožili hned, když se tam vedli bez šatů, klebet a návrhů, že bys je nespočítal. Zákon na ochranu všech jak srnky plachých milenců neplatí dávno už, uličkou hanby jdem dál. Víš, co se má stát, to se stane, z ráje déšť je ven hnal. To víš, nečetly osudy z dlaně, zázrak se nekonal. Víš, co se má stát, to se stane, z ráje déšť je ven hnal. To víš, nečetly osudy z dlaně, zázrak se nekonal.