Černá vdova

Daniel Landa

   
1. Ten večer splynuly dvě duše,
   láska náma proletěla, jako střela z kuše
   a naše horký těla políbený od anděla
   jak mi v srdci povolila skála.
   A ty - víš, co jsi řek?
   Že mě máš rád a že mě navždycky chceš!
   A já jsem netušila, jak strašně mi lžeš
   a myslíš na to, jak vypadneš.
   
2. Já chtěla jsem ti říct, že tě miluju, ty hajzle!
   A ty jsi zdrhnul. Tys někam utek 
   - fakt statečnej skutek!
   A mě to vzalo, snad ti to aspoň za to stálo.
   Celou dlouhou noc tvoje tajemná dáma 
   a ráno se probudím v posteli sama!
   Ubrečená, ponížená a uražená žena.
   
   
R: Tak s tváří purpurovou
   stávám se černou vdovou.
   
   bylo to, jako hledat jehlu v kupce sena.
   Ale černá vdova, ta nikdy dost nemá,
   dokud nevykoná to, co by vykonat měla.
   A já tak chtěla! Děla hřměla v mým srdci,
   v mý duši - andělé hluší.
   Z tvýho díla temná jáma zbyla.
   
R: Proč se má lásko tak bojíš.
   Ukaž se, za co teda stojíš!
   
4. Překvapeně zíráš, já už jsem připravená.
   Jak slzu stíráš, opravdu trapná scéna.
   Že ses mi tak líbil a žes mi něco slíbil -
   tak se shledáváme znova!
   
5. Kyvadlo se kejvá. Lásko moje vzmuž se!
   Někdy to tak bejvá, že třeba smysl už se
   nikdy nedovíš a už nikomu nepovíš,
   jak líbá černá vdova.
   Kyvadlo se kejvá...