1. Vzpomínáš si na ty plány, když ti zdarma někdo svobodu dal? Psal se listopad sametovejch slov a nikdo náhodě nic nenechal. 2. V čele byly ideály, jak to tak bejvá, na náměstích davy stály a v nich se skrejval i strach, kterej už tak dlouho sídlil v dušičkách. R: Možná, že jenom spíš a pak se probudíš. A těch pár let to byl jen zlej sen. Možná už procitáš, modřiny počítáš a jako pštros schováš tvář pod polštář. 3. Dávno ti do prachu spadly růžový brýle. Pravda, láska a tak dál šly stranou kvůli zlatý žíle. Zbortily se ideály, to nám patří, dobře nás vychovali rudí bratři a tak strach se zase usazuje v dušičkách. R: Možná, že jenom spíš...