1. Často tady stává, unavené oči mhouří. Statný starý muž je oděn ve svůj tmavý šat. Na vrásčité tváři stopy dávno zašlých bouří. Dnů a nocí, kterých nikdy nelze litovat. 2. Na tom svahu stojí odkud kdysi viděl v dálce, dvě železné pěsti s řinčením se zatínat. Dva veliké voje chystaly se právě k válce. Ten den bude mnoho mužů dlouho proklínat. R: Vlahá noc a jen měsíc bílý svítí na skály. Jedni včera zvítězili, druzí plakali. Krutou daň splatí české plémě, rány, hlad a mor. Písně zlé do naší země přijdou z Branibor. 3. Na Moravském poli půda horká ještě pálí, zrada, jak to chodí, mrcha, slaví zlatý čas. Železná a zlatá legenda se v krvi válí. Sám jako kůl v plotě padl král a padla hráz. 4. Starý muž se zvedá, do studené noci kráčí. Pokaždé na tomhle místě srdce zabolí- Spatřit zemřít krále to na celý život stačí. Vítr sílí, žene chrabrost někam do polí. R: Vlahá noc... 5. Vlahá noc a jen měsíc bílý svítil na skály. Jedni kdysi zvítězili, druzí plakali. Krutou daň platí české plémě - rány, hlad a mor. Písně zlé do naší země přišli z Branibor.