Šance

Daniel Landa

   Představujte si: Noc.
   Vůz jedoucí rychlostí přes 200 km/h. 
   Noční hudbu z rádia. 
   Mikrospánek. 
   Let někam daleko do pole. 
   Kotrmelce, hromadu šrotu a smrad benzínu. 
   A pak jen ticho a mlhu.  
    
    
R. A tak jsem vděčnej za tu šanci, 
   že přijde po životě ráj, 
   kde ti suchou deku daj. 
   A snad tam budou pěkný stromy 
   a čistý záchody - to mám rád. 
   A když nic není, tak co to změní? 
   Já se obávám že nic. 
   Všechno má svůj rub i líc. 
   Ale tu šanci, 
   tu si prostě nedám vzít. 
   
   
1. Pěkná šlupka, stříbrný čtverečky. 
   V hlavě mi zvoněj malinkatý zvonečky. 
   Uprostřed šrotu mám zutou botu 
   a rozjímám o životu. 
   (Ale dyť já vim, že o životě!) 
   Je to dobrý, ještě dejchám, 
   života se neostejchám. 
   Noc se zvolna chýlí k ránu. 
   Jestlipak se vodsaď ještě dostanu? 
   
R. Kde je anděl? Anebo saniťák? 
   Nebo hasič? Ať je to tak nebo tak, 
   hasič, anděl, saniťák nebo čert, 
   hlavně, že to neni třeba finančák. 
   A tak tu vadnu, už je mi zima 
   a maličkosti už mě nezajímaj. 
   Smrdí tu benzín, ale nezoufám, 
   neboť dokud dejchám pořád doufám.