Představujte si: Noc. Vůz jedoucí rychlostí přes 200 km/h. Noční hudbu z rádia. Mikrospánek. Let někam daleko do pole. Kotrmelce, hromadu šrotu a smrad benzínu. A pak jen ticho a mlhu. R. A tak jsem vděčnej za tu šanci, že přijde po životě ráj, kde ti suchou deku daj. A snad tam budou pěkný stromy a čistý záchody - to mám rád. A když nic není, tak co to změní? Já se obávám že nic. Všechno má svůj rub i líc. Ale tu šanci, tu si prostě nedám vzít. 1. Pěkná šlupka, stříbrný čtverečky. V hlavě mi zvoněj malinkatý zvonečky. Uprostřed šrotu mám zutou botu a rozjímám o životu. (Ale dyť já vim, že o životě!) Je to dobrý, ještě dejchám, života se neostejchám. Noc se zvolna chýlí k ránu. Jestlipak se vodsaď ještě dostanu? R. Kde je anděl? Anebo saniťák? Nebo hasič? Ať je to tak nebo tak, hasič, anděl, saniťák nebo čert, hlavně, že to neni třeba finančák. A tak tu vadnu, už je mi zima a maličkosti už mě nezajímaj. Smrdí tu benzín, ale nezoufám, neboť dokud dejchám pořád doufám.