Zombice

Daniel Landa

    
1. Do naší ulice se stěhovala zombice, 
   má tetovaný záda, asi mě má ráda. 
   Říkám jí dokola že vypadá jak mrtvola, 
   úsměv neuvízne, jen mě trochu hryzne. 
   Má krásný žlutý vočička, je to moje holčička, 
   z natržený huby, čnějí dlouhý zuby. 
      
R: V rubáši peláší mýmu náručí vstříc,     
   zombice z naší ulice. 
        
2. Usmívá se zombice, když zmizela řeznice,     
   v hrnci něco vaří, kde jsou popeláři.     
   Zavřeno má pekařství, kde je pekař - kdopak ví.     
   Místní policie se taky neukryje     
   před mojí malou zombicí co vyprázdnila ulici,     
   už je taková, zrůdička hladová. 
    
3. Vyžraná je márnice i ruzyňská věznice,    
   brácha nevěří, že ho chce k večeří.     
   Praha žije v panice že sežere ji zombice,     
   moje chcíplá láska, co ouška mi mlaská.     
   Já až se s ní ožením, tak vás potom taky sním -     
   to mě naučila, živá - mrtvá, milá.