Holka od koní

Devítka

1. Pro vlasy rozcuchaný z naivních snů,
   svobodu větru na tvářích,
   možná jsem zapomněla něco ti říct,
   a najednou je pozdě,
   pro lásku koní, krásu všedních dnů
   na kontě mám zase jeden hřích,
   pozdě se omlouvat, že ublížit nechci ani jednomu z nás.
R: A jak ty bláznivý koně chci dohonit slunce, když zapadá,
   písničku kolejí, který se tam někde v dálce snad setkají,
   chci tiše zpívat a hrát jenom pro ně, než prach na ni napadá,
   a zapomenout, že se ještě někdy rozední,
   kolem hlavy mám svatozář holky od koní,
   když zavírám oči a doufám, že předhoním aspoň o kousek čas.

2. Ztracená v rozpacích, když o tobě sním
   a do těch snů se mi připlétá
   i vůně potu a zkosenejch trav,
   a pak se tiše vytrácíš,
   stejně po dnech krátkejch vteřin štěstí,
   po nocích hlídám telefon,
   a krabice na sny pro hloupý holky nezvoní.
R: + dráhy čar osudu odkloním, a příště, až se probudím,
     možná to budu zase já, tak jako dřív ...