1. Polib mě, lásko, a něco mi přej, mám to ještě daleko, tak nepospíchej, zakopneš o mý poraněný sebevědomí anebo o svůj šíp. 2. Nech mě to zaplatit a pro dnešek věz, že se vždycky netvářím jak odkoplej pes, jsi obyčejná víc, než troufal jsem si přát, a stále víc svá. R: Já pro ty krátký chvíle setkání troufám si psát básně a sám se jim smát a už se tomu dávno nebráním, že za slovo i pohled já umím být rád. 3. Nechci tě zlomit ani nikomu krást, nechci ti ublížit a nechci tě zmást, jen chvilku posedět a něco si říct, víc nemusím mít. 4. Já nejsem gigolo a neumím hrát ty vlahý pohledy, jen troufám si přát: posaď se, lásko, a něco mi přej a nepospíchej. R: