1. Večerní stín tiše pozhasíná náš svět, do ticha tvých dnů, do šedivých snů přináší teplo tvých kroků, je sám jak my dva v rozloučení, jak tango mých lásek, to znám, smutkem podvedeni, sbíráme sílu jít spát. 2. Když není kde brát víru pro další pád, jsem to já, jsem pevnost i chrám, když proplouváš sám mi z útesů, já někde v těch vlnách stojím, pevný bod pokušení, tvůj rezavý zámek, a stoupám jak dým, jak ptáci nezkušení, zas neuhnu střelám, [: večerní stín, pevnost i chrám jsem já, kulhavý rým, v dopisech sním, co s ním, :] neztracená ...