Tak trochu na tělo

Devítka

1. Už si nevzpomínám, jak hladil tvůj hlas,
   když místo milování jsi četl mi z knížky
   a já, unavená tvou představou lásky, šla spát.

2. Bylo to nezkažený a nudný jak čas,
   když do omrzení svý vteřiny vláčí,
   mám ve vlasech stříbro těch nocí zbytečných.
R: Nechtěla jsem nic víc, než prožít tu chvíli, když svítá
   a na kůži pálí ten nejkrásnější hřích.

3. Když sis mě přestal plést se svatou Magdalenou,
   všechno se změnilo a na těch pár nočních bouří
   teď s odstupem let spíš s něhou vzpomínám.

4. Pro touhu z přesvědčení je snadný zapomenout,
   že i nejhezčí sny zšednou, když se splní,
   teď nejsem si jistá, kdy stojí za to chtít.
R: Ale vem si mě, jaká jsem, to jediný nabízím,
   vždyť možná jen blázen má právo na štěstí.

5. Ráda si připomínám, jak voní tvůj hlas,
   když po milování mi předčítáš z knížky,
   a jednu věc vím: jsem šťastná jako dřív,
   a jednu věc vím: jsem šťastná ...