Tak už to bývá

Devítka

1. Všechny mý písně jinej hlas dávno zpívá,
   přání jsem poztrácel na stovkách svých cest,
   krasohled nadějí už jen pár sklíček skrývá,
   věřit se dá jen básním bez prázdnejch gest,
   krasohled nadějí už jen pár sklíček skrývá,
   věřit se dá jen básním bez prázdnejch gest.

2. Plamínky lásek v šeru dní za mnou září,
   kolik mi vezmou ještě nocí a rán,
   co vrásek odplaví řeka vína z mých tváří
   a kam se vrátím až zůstanu sám.

R: Tak už to bývá, s jiným teď usínáš
   a mě jenom vítr hladí na tvářích,
   přes lampy města půlnoc prostírá plášť,
   když padají hvězdy, nevím co si přát.

3. Bojím se usnout tak jen listuju v snáři,
   bolí mě za krkem jak ohlížím se zpět,
   snažím se nevnímat jak hloupě se tvářím,
   když čekám na zázrak co změní můj svět.

R: Tak už to bývá, s jiným teď usínáš
   a mě jenom vítr hladí na tvářích,
   přes lampy města půlnoc prostírá plášť,
   když padají hvězdy, chci si něco přát,
   chci si něco přát.