Menu
A+ A A-

Víc nemůžu dát

Devítka

1. Pod kůží strach a slepý noční tmou,
   ještě mám v kapsách vlhko z tvých dlaní,
   v bílejch krách tam někde nad tebou vlaky se kříží
   a na všech starejch cestách sbírají se touhy a sny
   moře otevřít, když už víc nemůžu dát.

2. Línej stín pochoval hvězdy snad,
   jen tiše zvoní tvůj dech v těch závějích,
   dobře vím: není kam utíkat, a navíc nechci,
   a tak ti tiše šeptám aspoň tuhletu noc,
   aspoň tuhletu chvíli, když už víc nemůžu dát.
R: Kolik mi zbývá pohledů, než se do tmy otočíš,
   had ráno ztuhlý do ledů svůj ráj si nevybírá,
   a noci rychle ubývá, po zmrzlý trávě přichází novej den,
   zůstal jsem tu tiše stát ...
R:

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}