Letní romance

Druhá tráva

1. Je ráno, pěknej den jako nejeden,
   a brána k štěstí otevřená,
   a v světle přikrytá vedle leží ta,
   která je a není moje žena,
   ať žije lidskej tvor, je osmej termidor
   a lid za oknem volá "sláva!",
   [: a ona po chvíli v moji košili
      vstává, tiše vstává. :]

2. Pod blůzou z Marseille však má dvě kameje
   hezčí, než má šenešálka,
   a já je propíjím s jednou bestií,
   která je a není moje válka,
   jó, v malým pokoji ve tmě a ve zbroji
   se rázem kroků nedostává,
   [: když země kdekoli je v letní řeholi
      plavá, tolik plavá. :]

3. Léto uzraje a tahle holka je
   moc bílá na to, aby žila
   jen ze svých kamejí a s mojí nadějí,
   v který je a není moje síla,
   [: jó, je mi do tance, tahle romance
      je možná ženská nebezpečná,
      možná krvavá, možná nepravá,
      ale věčná, bože, věčná. :]