1. Je ráno, pěknej den jako nejeden, a brána k štěstí otevřená, a v světle přikrytá vedle leží ta, která je a není moje žena, ať žije lidskej tvor, je osmej termidor a lid za oknem volá "sláva!", [: a ona po chvíli v moji košili vstává, tiše vstává. :] 2. Pod blůzou z Marseille však má dvě kameje hezčí, než má šenešálka, a já je propíjím s jednou bestií, která je a není moje válka, jó, v malým pokoji ve tmě a ve zbroji se rázem kroků nedostává, [: když země kdekoli je v letní řeholi plavá, tolik plavá. :] 3. Léto uzraje a tahle holka je moc bílá na to, aby žila jen ze svých kamejí a s mojí nadějí, v který je a není moje síla, [: jó, je mi do tance, tahle romance je možná ženská nebezpečná, možná krvavá, možná nepravá, ale věčná, bože, věčná. :]