1. Na plese richmondské vévodkyně jsem nakonec pochopil tvou malou lež o půlnočních orgiích v místním kině a vášni hladové jak Bangladéš. 2. Stála jsi, bílá jak balerína, v neřestném tichu, když jakýsi Řek zpíval, že takhle se zapomíná na hrůzy pekla i na zítřek. R: Ten Řek věděl přesně, o čem zpívá, měl pět tisíc let a tisíc válek na svém hřbetu, a věděl dobře, že na svět se dívá líp přes tvoje nohy než přes mušketu. 3. Když jsem tě odmítl, že není to vhod, že plukovník čeká, i můj chrabrý šik, řekl mi Řek, že jsem idiot, že nejsem voják, jen romantik. 4. Hrůza i bolest i krása i slast se nědělí, nespí a nepromíjí, já svedu tě zítra, až zachráním vlast, zítra, až zvítězím v Belgii.