Smuteční marše

Druhá tráva

1. I ta nejkrásnější ženská má někde hrubou jizvu,
   i ten poslední chlap ze stáje
   si spočítá, že jedna a jedna jsou dvě
   a přijme její výzvu.

2. I ta nejsvětější pravda má někde skrytou díru,
   můj příliš dobrý příteli,
   naše spása není tak blízko, jak jsme si mysleli,
   tak zkus odejít v míru.
R: Tam někde v kopcích Urartu v prastarý arše
   se schází dvojice milenců a tančí jen smuteční marše.

3. Tak si říkám někdy: spánembohem, kliď se stranou,
   ve svý spořádaný posteli
   si spořádaně žiju, tak nač ty výstřely
   nad vítěznou bránou.

4. Pak si s popelavou káčou točím v potu tváře,
   sám nahej vprostřed pokoje,
   bez vůle a v zmatku jak sošky orloje
   bez svého hodináře.
R:
*: Než zmizíš vem si šálu a hodně teplej kabát do zimy
   a moji starou fotku, tu nejstarší, kde ještě sluší mi,
   a flašku ruský vodky a sametovej hadr na schody,
   ale to už nejsou básně, to už jsou jen sprostý pochody.

5. Ani nejkrásnější ženská nepohrdá králem
   a já na dědičným provaze
   i s uškrcenou pýchou se vzpírám odvaze
   spokojit se s málem.
R:
R: Tam někde v kopcích Urartu v prastarý arše ...