1. Když nic mi běží k ničemu a hlava bolí záští, jistě k jiné nebo k jinému poznovu spěchá ve vší skromnosti a věčně šedém plášti jedna ženská s taškou radostí k domovu. R1: Možná je to ta, kterou mám rád, a možná je to ta, kterou miluju. 2. Na kůlu vprostřed pokoje mám nahou dívčí kresbu a někdy po ní toužím jako po soše, má v sobě sílu levhartic i přízrak písní z Lesbu a každou ranou víc a víc rozkoše. R1: 3. Jak skoupá je má nenávist, když nedovedu střílet, jak skoupá je má hrdost někde na mezi, místo jizev na duši jen fleky z rybích filet a místo čáry života hovězí. R2: Možná je to tím, že to mám rád, a možná, že jsem jen malej darebák. R2: