Dědovi

E.F.S.

1. Na starejch fotkách zažloutlejch šapitó pruhovaný
   a ty před ním v sombréru a vestě koženej,
   Monte Carlo, Marseilles, Řím, palmy a moře slaný,
   tobě v rukou blejská se kornet stříbrnej, jó, stříbrnej.
R: V očích mejch byl jsi král,
   král všech trumpeťáků, co svět nosíval,
   v očích mejch byl jsi král,
   kusu plechu jsi svým dechem duši dal, svou duši dal.

2. Tóny jako skřivánci vylétaly ti z trubky,
   třepetaly se tam ve vejškách, zářivý jako zvon,
   sametově hladily tóny tvojí trubky
   a lidi široko-daleko říkali: to je on, to fouká on.
R:

3. Pak na křesle houpacím na kolenous' mě choval,
   o světě jsi vyprávěl, písničky jsme zpívali,
   za pár let pak černej futrál s houslema jsi mně podal
   a nekonečný hodiny jsme spolu vrzali, jó, vrzali.
R:

4. Kdybys tady dneska byl, pivko bysme si dali,
   já bych spustil stavidla slov, co v duši mám,
   a pak bysme jako dřív spolu muzicírovali,
   děda s vnukem - nejlepší kámoši, co znám, co znám.
R: + svou duši dal, svou duši dal ...