Žluťásek

Eva Henychová

1. Slunce už se za obzor sklání,
   proč ještě chvíli nezůstane,
   přiletěl motýl, sedí mi v dlani,
   odkudpak jste přiletěl, pane?

2. Kukačka kuká na vysokém stromě,
   počítej, prosím, se mnou, motýlku,
   kolikpak let zbývá tu pro mě,
   zůstaň tady aspoň na chvilku.
R: Já slyším kroky lehounké jak vánek
   a mrtvolný pach, jsem to ale janek,
   už vidím bělostný hábit a kosu,
   ta paní asi nepřišla sbírat rosu.

3. Hladoví ptáci tu kolem krouží,
   snad čekají na mršinu,
   ti nevědí, co mě souží
   a že s klidem nespočinu.

4. Nechala jsem letět motýlka,
   ať radši sedá na květiny,
   konec se blíží, bude to jen chvilka,
   budou to dvě anebo tři vteřiny?
R:

5. Už opouštím své tělo, opouštím vás, lidi,
   snad byste pro mě neplakali,
   už ležím ve svém hrobě a vedle sebe vidím
   motýla a tmu, co nás halí.

6. Střetly se kdesi dvě hříšné duše,
   snad je to peklo, snad je to nebe,
   ptáme se znovu, kdo za to může?
   Neměli jsme nikoho, teď máme sebe.