Když jsem byl ještě malej a můj děda ještě žil každý večer ke mně chodil a než mě k spánku uložil Příběhy vyprávěl a já po létech zas někdy v noci jako bych slyšel v šeru jeho vzácný hlas: 1. Teď mně, kloučku můj, dobře posloucej co ti tu povídám tenhle den sice vítr dávno svál, ale já na něj vzpomínám I nebe bylo jak lem a všude zvláštní klid a najednou byla tma a v té tmě psy začali vít |: Bouře zlá přichází :| 2. Z potoků se řeky staly, spojili se v hroznej proud co jim v cesté stálo braly, viděl jsem i domy plout a pak náhle slunce z mraků ukázalo tvář, tu svou zlatou tvář. |: Nový den nám vychází :| 3. Na polích a loukách všude byla vodní pláň Tam kde dřívě stromy stály zůstala jen pustá stráň. Domy zborcené, lidé na střechách a vyvrácené ploty, které pluly na vlnách. 4. Večer, když bylo po všem a mohlo se dolů slézt a na zemi potom hledat kudy mohli cesty vést Stezkou jedinou každý k dolu uháněl odkud starý zvon zoufale o pomoc vyzváněl |: Tichý pláč zněl :| 5. Bylo jich tam tenkrát dolů uvězněných šest a všem, co tam kolem stáli se mlčky stisla pěst Vidím to jak včera, jak je k hrobům provází a starý den odchází |: Byl to dlouhý den:| 3x