Akáty šumí, když padá déšť, padá mi do vlasů, chce mi je splést, neví, že láskou chci hlavu si plést, tak mu to š-š-š, š-š-š, š-š-š-š-š-š, šepotám. Do mého ticha tiše vkročil on, lásku rozhoupal jak velkej zvon, před chrámem lásky byl bláznivej shon, každej si š-š-š, š-š-š, š-š-š-š-š-š, šepotá. Jenže ten den je už včerejší, já nevím, proč mě všichni konejší, vždyť nejsem jediná, co bloudí, co modlitbu š-š-š, š-š-š, š-š-š-š-š-š, šepotá. Ten, kdo v noci vtéká jako každej den, vím, že někdo zbarví černej sen, sen zmoklej jako dnešní den, po kterém š-š-š, š-š-š, š-š-š-š-š-š, šepotám. Pa-dá-ba-dá-ba dá-dáp-tám...