Cestou z Bílého koně

Fleret

1. Opuštěné nábřeží, vítr řece suší tvář,
   cigaretu dokouříš, špičkou boty směr jí dáš.

R: Zas ti v ústech slzy sládnou, oči města blikají,
   bílí koně běží, slábnou, do propasti padají.

2. Svý dvě křídla zlomený
   pod kabátem ukrýváš,
   noc má ruce studený,
   běž se napít na kuráž.
R:

*: Tak hleď si najít k svému obrazu rám,
   tak hleď si najít k svému obrazu rám,
   tak hleď si najít k svému obrazu rám
   jak čas barvy roztírá, hvězd ubývá.

R:
*: