Pozdě na hlasitou hudbu

Fleret

1. Venku padá déšť, přichází psí čas,
   struny z oceli dávno vlhkem reziví,
   lehký nezájem klíčí někde v nás,
   slova od řečí už nikdo nedělí.

2. Světla z tančíren vpíjí pukliny stěn,
   ti, co chtěli znát, víc už se neptají,
   razí do očí odlesk zlacených scén,
   když kostky ledu ve sklenicích cinkají.
R: Tak běž raději spát, pozdě zdá se být,
   poslední verš můžeš přejít mlčením,
   zbývá, zbývá zavřít part, futrál zabalit,
   je pozdě na hlasitou hudbu, když nemá v kom znít.

3. Život otvírá krám, podomní obchodník,
   musíš brát jen to, co na stůl vyloží,
   a pak vyplnit sám vlezlý dotazník,
   nejde škrtnout, co se nehodí.

4. Trochu shrbený s malou úklonou,
   za hrst mincí koupíš štěstí pod rukou,
   jeden malý díl z druhé volby snů,
   část pravdy s pár let prošlou zárukou.
R: