1. Větr sněh zanésl z hor do polí, já idu přes kopce, přes údolí, idu k tvej dědině zatúlanej, cestičky sněhem sú zafúkané. R: [: Zafúkané, zafúkané, kolem mňa všecko je zafúkané. :] 2. Už vašu chalupu z dálky vidím, srdce sa ozvalo, bit ho slyším, snáď enom pár kroků mi zostává, a budu u tvého okénka stát. R: [: Ale(-) zafúkané, zafúkané, okénko k tobě je zafúkané. :] 3. Od tvého okna sa smutný vracám, v závějoch zpátky dom cestu hledám, spadl sněh na srdce zatúlané, aj na mé stopy - sú zafúkané. R: [: Zafúkané, zafúkané, mé stopy k tobě sú zafúkané. :]