1. Je bezvětří, je mír, snad možná ještě ano, to jenom netopýr křídlem svým pohladil ráno, on klikatý měl let a křídla tíhou ztuhlá, přišel ti povědět, jak půlnoc světu uhla. R: Že každý nový den jen z bolesti se rodí, je ze tmy vymeten jak krysy z kýlu lodí a vyčerpán jak step, když tma mu pustí žilou, sám počítá svůj tep a krvácí pak bílou. R: A člověk je jak den, rve se pro své "ano", aby mu z okna ven nevypadlo to ráno, a člověk je jak den ... 2. A člověk je jak den, rve se pro své "ano", aby mu z okna ven nevypadlo to ráno ...