Menu
A+ A A-

Zůstanu napořád

Gabriela Gunčíková

   
1. Můžu psát v každým dopise, zprávu svou tajnou řečí.
   Psát dál že, tady jsem, zkoušíš to nečíst.
   Chceš-li nepoznej mě, stejně dál v tobě budu žít.
   Budu v každý řádce, hřát se v žáru přízně tvý.
   
R: Jsem to, co budeš z mýho románu číst,
   to co, v něm ti zjevím.
   Jsem kresba na mapách jen bílejch míst,
   co směr tvůj změní.
   Mám být zátiší, kde pláč svůj neslyšíš?
   Já budu radši tón co tu zní a zní, i když o něm už neví.
   
2. Budu psát v každým dopise,zprávu svou řečí tajnou.
   Ať ví, že tady jsem,stejně máš mě přečtenou.
   Ať můžem jen krátce znát se,zůstanu napořád.
   I když zmizíš v dálce,dál se v tobě budu hřát.
R:
    
   Až na vzdory frázím,vezme čas, co má vzít.
   A všeho, nač sázíš,budeš chtít se vzdát
   I tam za tou hrází,stejně píseň má znít budedál…
   
R: + 

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}