1. Můžu psát v každým dopise, zprávu svou tajnou řečí. Psát dál že, tady jsem, zkoušíš to nečíst. Chceš-li nepoznej mě, stejně dál v tobě budu žít. Budu v každý řádce, hřát se v žáru přízně tvý. R: Jsem to, co budeš z mýho románu číst, to co, v něm ti zjevím. Jsem kresba na mapách jen bílejch míst, co směr tvůj změní. Mám být zátiší, kde pláč svůj neslyšíš? Já budu radši tón co tu zní a zní, i když o něm už neví. 2. Budu psát v každým dopise,zprávu svou řečí tajnou. Ať ví, že tady jsem,stejně máš mě přečtenou. Ať můžem jen krátce znát se,zůstanu napořád. I když zmizíš v dálce,dál se v tobě budu hřát. R: Až na vzdory frázím,vezme čas, co má vzít. A všeho, nač sázíš,budeš chtít se vzdát I tam za tou hrází,stejně píseň má znít budedál… R: +