Neklaunova zpověď

Greenhorns

Já zřídka se už s vámi vídám 
tak se vám teď vyzpovídám, co mám rád 
o místech, která v srdci mám 
na která v Praze vzpomínám, než začnu spát 
Na síť Úterských potoků 
s věží Gutštejna po boku tam opodál 
Kde, ač je třeba pondělí 
rád bych si v obci Úterý zas pivo dal 
Zas přejdu náhon od mlejna 
a vidím střechy Rabštejna se v slunci hřát 
snad zítra vítr zavěje mě pod Liblín a na Skryje 
směr Křivoklát 
 
Po Javornici nahoru 
a zase kluky Ryvolů tam potkávám 
do bedny kopou od whisky 
pak země pro mý tenisky je vratkej prám 
Teď seděj známí lesníci 
na Přísednici v seknici a s nima já 
zas jíme stejný krajíce 
že okováme zajíce se pábit dá 
Pak staré kempy pod Vlastcem 
na Muří nohu jít zas chcem a Zbirožák 
tam Plivník hraje Vačkáře, 
mně štěstí stoupá do tváře 
a vlhne zrak 
 
Dál Berounka je béžová 
po přívalech, věž Tejřova se tyčí tam 
kde smekám jako prosebník 
a fialovej poustevník jsem snad já sám 
U rozvědčíka světlo plát 
pak uvidím i místo, které mám tak rád 
a zadoufám, že Ota Pavel novou 
a moc tlustou knížku začal psát 
A když ta místa uvidím 
a mému ohni klekne dým, mám v srdci klid 
už nemám žádnou otázku, 
jen beru tornu za přezku 
a můžu jít, můžu jít, můžu jít...