Vazoun Bill a bicykl

Greenhorns

1. Když pobláznil se do bicyklu starej Vazoun Bill,
   tak chodil v dresu profíků, svý koně utratil,
   a všechno na něm nově svítí jako nikdy dřív,
   tak vypravil se do městečka koupit lesklej div,
   když tlačil kolo pyšně dveřma, příručí se ptal:
   "A znáte jezdit, s prominutím?" - pane, ten si dal.

2. "Jsem vod přírody nadanej a jízda, to je mý,
   zeptej se kachny, jestli plave, ta snad voněmí,
   ať je to v kůži s kopytem a chlupem po těle,
   ať má to kola s nápravou, ať je to z vocele,
   ať běží to či votáčí se, já ti předvedu,
   že pevně sedím a s tou věcí zmizím z dohledu."

3. Ke svýmu domku stočil kolo starej Vazoun Bill,
   co u Mrtvýho potoka si kdysi postavil,
   pak naskočil a po svahu se prudce dolů hnul,
   než ujel asi deset yardů, stroj se pominul,
   pryč z pěšiny a skrz buš jak namydlenej blesk,
   fičel srázem rovnou, kde se Mrtvej potok lesk'.

4. Tam o půl inche zkrátil pařez vrazil do stromu,
   klokani se drápou do skal, tuší pohromu,
   a každej vombat do díry se rychle zahrabal,
   však Vazoun Bill, jak sádra bílej, sedí v sedle dál,
   a pak se rozleh' vokolím jen vyděšenej křik:
   Bill prolít' vzduchem dvacet stop a vodu rozestřík'.

5. Pak s komentářem ven se hrabal starej Vazoun Bill:
   "Já všelijakejch divočinek dost se najezdil,
   i pro pět liber rajtoval jsem bejka po dvoře,
   však nic se ale nevyrovná týhle potvoře,
   ať vodpočívá spánembohem na dně potoka,
   [: jó, zlatej kůň," řek' Vazoun Bill se slzou u oka. :]