1. Žlutá kytka usychá, váza napůl vylitá, v zemi škvíry sluncem letním vyrytý, a pod křížem u plotu trčí svíčka bez knotu tady leží Johny kulkou zabitý. R. Nad hrobem stojí dívka bílá, jak ta svíčka, co už dávno nehoří, kytku chvějící roku svírá a pak ji tiše na hrob položí. 2. Žlutá kytka usychá, váza napůl vylytá, Johny smutný voči do tmy ubírá, hledí slepě nahoru až k bílýmu mramoru, kterej dveře k němu dolů zavírá. Rec: Nevidí, jak nad hrobem dívka bílá, modlitbou pláč svůj provází, a k poslednímu sbohem síly sbírá, a pak tiše mezi hroby suchou travou odchází. 3. Žlutá kytka usychá, váza napůl vylitá, kroky mizí vítr bílej přízrak svál, a pod křížem u plotu leží svíčka bez knotu a i Johny, co tu dívku miloval.