Morenu hodí do proudu a vracej se s létem lípa se posté vzepne do mraků zas noví milenci jdou naproti svým děte a stará tráva hoří od vlaků zas přijdou jarní prosluněné podvečery někdy je vidět dvakrát daleko kdy mámy lásky trnou hrůzou o své dcery kdy prvně hraje letní kino za řekou Bože můj mládí, kde je ta síla, hladkost, pnutí co z toho mám, že teď vím o světě víc Když ty jsi vyšlo z mého bytu do ulic a zbylo smutno, prázdno, skoro nic Bože mládí není mi líto, že jsme spolu sami že z domu víc snad nevyženu chlad že stoupám vzhůru vzhůru čelem vzad chvátám žít, nechci spát Bože mládí vždyť ty jsi tulák vagabunt a kradeš někdy mám chuť tě spráskat jako psa Jsem to já, kdo denně vztává natřikrát mé mládí mé tolik milé mládí tak jako sněhuláci, sochy bílé vyšli mí spolužáci z třídy do ulic co z toho mám, že teď vím o světě víc víc tak co mi píšou kam jsem dala brýle