1. Ráno je smutné, jdu z práce domu a jako dřív musím si říct: to slunce se má, to nedělá nic, jen bloumá po nebesích. 2. Dřu se na jiné a já trpím hlad, mé děti, ty neznají smích. To slunce se má, to nedělá nic, jen bloumá po nebesích. R: Můj Bože tam v nebi, vyslyš mé přání, vždyť znáš můj veliký žal, tak pošli ten oblak pro mně za svítání a dej mi poznat ten ráj. 3. Zbav mě mých strastí a utiš můj pláč a dej mi to, po čem toužím: jak slunce se mít a nedělat nic, jen bloumat po nebesích.