A7/4 A7 1. Když okna první elektriky poslala známé cukrbliky záclonám mého pokoje. A úsvit přišel stiknout kliky tak po klávesách harmoniky šly tóny dělat rozbroje. R: Pod střechou kdosi hrál. Někdo se tomu smál, zatímco jiný dostal vztek. Tak či tak každý den hlásil se refrénem: "Já dnes mám vanu plnou fialek mám vanu plnou fialek mám vanu plnou fialových fialek." 2. Tak chodilo to každé ráno A někdo říkal: "Nevídáno, ať se ten chlápek pobaví." Další však říkal svojí ženě: "Dost divný přístup k hygieně - vždyť připraví se o zdraví R: Nahoře zatím hrál dotyčný klidně dál všem nájemníkům vespolek. Jak přání "Zlomte vaz" nám předával svůj vzkaz: "Já dnes mám vanu plnou fialek mám vanu plnou fialek mám vanu plnou fialových fialek." Postupně se všem zalíbilo budit se písní, zvlášť když lilo s harmonikou tahací. Začli říkat akordeón Já říkala Alain Delon tomu, kdo bydlel v oblacích tomu, kdo bydlel v oblacích. 3. Už se to stěží někdo doví kdo tenkrát bydlel mezi krovy starého domu v karlíně. Odešel prostě jednou k ránu z bytu co nikdy neměl vanu a voněl nejvýš po víně. R: Tím co nám tady hrál nás vlastně obelhal řekli si všichni vespolek. Já v špatném počasí však dodnes zpívám si: "Já dnes mám vanu plnou fialek mám vanu plnou fialek mám vanu plnou fialových fialek."