Vůně

Hana Hegerová

1. Vůně
   Hmm, vůně
   Když vezmu starou fotku, tak z ní
   jde vůně.
   Ta vůně
   je jako výkřik bezprostřední.
   
   Ta vůně je vůně
   vždy prosluněných odpolední a rán.

2. Má vůně
   spí v lůně
   tří krabic dávno bez vík a z nich
   ta vůně
   mi stůně po létech dávno uplynulých.

R: Je pátek před kavárnou Sport.
   Zas ochutnávám sachr dort.
   Mám šlehačku a kliku
   - mě šéf pikolíků zná.
   
   A volná lokna na skráni
   mi stěží může zabránit
   snít o tom, co se nesmí
   k tomu voní cesmína.

3. Hmm, vůně.
   Hrst vůně
   mám z hloubi tůně minulých dní.
   Hrst vůně,
   ta vůně,
   co buhudíky nevyvoní.

R: Je někdy před kavárnou Sport.
   Zas ochutnávám Sachrův dort.
   Mám šlehačku a ještě
   nepřítomnost deště k ní.
   
   Ta volná lokna na skráni
   mi nedokáže zabránit
   na fotce v bledém tónu
   navždy bez pardónu snít.