Tak někdy se mi snívá, že zas dva cůpky mám a duha zlatohřívá mě vede zpátky k nám. Zas proletím tou brankou, až k lesu můžu jít a kleknu nad studánkou a ona dá mi pít. Studánko stříbrná, ty jsi tam a kde jsem já? Kde tě mám, studánko stříbrná? Kde jsou dětská přání má? Tak ptám se v době tání i ve dnech říjnových, kdo místo mne se sklání k té vodě tam, kdo ví? Kdo nad ní poklekává, když nemám já tam stát a kdo se jí dnes ptává - má, nemá, má mě rád? Studánko stříbrná, ty jsi tam a kde jsem já? Kde tě mám, studánko stříbrná? Kde jsou dětská přání? Má studánko stříbrná. Má studánko stříbrná. Kde tě mám, studánko stříbrná? Kde tě mám?